Schizma
Stáli proti sobě, každý na opačné straně barikády. Na opačné straně války. Dobro a zlo, světlo a temnota, laskavost a krutost – dělení pro příběhy z pohádek. Tady, uprostřed kruté reality, zuřivé bitvy, proti sobě bojovali lidé toužící po moci. Silnější si podrobovali slabé, důmyslnější ovládali zaostalé, zatvrzelí kázali citově nestálým. Kruté boje probíhaly na všech frontách, lidé postupně ztráceli znaky lidskosti, naopak ji nahrazovali zvířecí zuřivostí, dravostí. Byli ovládáni pudy, touhou přežít za všech okolností. Schopni zabít nejlepšího přítele, bratra, otce, milence, kdyby to situace vyžadovala.
Ani oni dva toho nebyli ušetřeni. Válka je zachytila nepřipravené. Marně se pokoušeli bránit jejím temným rukám. Jejich národy je oba donutily stanout proti sobě. Na opačné straně barikády. Válka je peklo. Věděli to. Proklínali každou minutu, každou hodinu, den, který museli prožít v jejích spárech. Uvězněni, izolováni od toho druhého, jen sami se svými myšlenkami, představami, strachem a výčitkami, pochybnostmi. Pronásledováni noční můrou. Básník a spisovatel. Nyní vojáci, odvážní hrdinové bojující za své země, nebo jen ubohé trosky zrekrutované silnými vůdci. Něžné duše umělců násilím vytržené se svých krásných, smyšlených světů, pošlapané krutou realitou, která byla tvořena krví, utrpením a násilím. Je nemožné odejít z války nezměněn. Neposkvrněn, neocejchován. Pokud se ti podaří odejít.
Lidé, jež zažijí válku - uzří její pravou podobu bez přetvářek a smyšlených představ - se už nikdy nezbaví svých vnitřních nepřátel, strachu a děsu, prázdnoty, která zdobí jejich poznamené, pokrocené a znetvořené duše.